Hodnocení ME U18 kluci Milano 2011

25.7.2011

Hodnocení ME U18 kluci Milano 2011

Se záměrným zpožděním si můžete níže přečíst kompletní hodnocení toho, co naši chlapci v reprezentaci do 18ti let předvedli na EuroHockey Youth Championship II, konaném v první půlce července v italském Cernuscu. Záměrné zpoždění proto, že po turnaji bylo nutné, aby vychladly emoce a člověk mohl něco napsat s čistou hlavou a zcela objektivně. Ještě než začneme o hře kluků, patří velká gratulace děvčatům z U18 k jejich krásnému výsledku!

Příprava na turnaj probíhala prakticky celý rok, protože výběr U18 byl zařazen do programu extraligy, a tak sehrál s každým prvoligovým týmem po jednom zápase. V nich šlo hlavně o nacvičení dodržování taktických pokynů a během těchto zápasů postupně vykrystalizovala podoba finálního výběru hráčů. Čím se blížil samotný turnaj, absolvovali hráči ještě několik celodenních srazů a další přípravné zápasy. Takže se dá říct, že příprava byla, na naše poměry, dostatečná. To jsme si alespoň mysleli před odjezdem.

Finální podoba reprezentace byla vybrána až na předposledním celodenním srazu a do Itálie jeli tito hráči: Polata, Kondrát, Bárta, Nocar, Kalvas, Rollinger (Litice), Capouch, Rozhon (Slavia), Vaněček, Pastyřík, Kučera (Kbely), Hynčík, Rak (Hradec), Kolář, Kolanda (President), Holub, Průcha (Hostivař), Beneš (Rakovník). Čekala nás těžká skupina, ve které jsme se postupně střetli s týmy Walesu, Švýcarska a Polska.

 

ČR - Wales

Do prvního zápasu s Walesem jsme nastupovali jako papíroví outsideři. Hráči na to byli připraveni a o to více chtěli uspět. Podle očekávání jsme se okamžitě dostali pod tlak a prvních několik minut balon jen nesmyslně odpalovali v domnění, že se tím zachráníme. Postupně se ale hra začala vyrovnávat a v jedenácté minutě jsme dokonce otevřeli skóre, kdy se po ojedinělém brejku trefil Beneš. Wales odpověděl po pár minutách z penalty. Hned minutu poté dokonce otočil skóre ve svůj prospěch. Dalších deset minut se hra přelévala ze strany na stranu a v jedenácté minutě jsme využili další naší šanci, kdy Kučera srovnal na 2:2. V prvním poločase jsme ještě obdrželi dvě žluté karty, kdy si po faulech šli sednout Vaněček a poté i Holub. První dějství tedy bylo bez vítěze, stav 2:2.

Druhý poločas byl podobný tomu prvnímu, přes všechna předchozí očekávání jsme hráli vyrovnanou hru. Oba týmy si tvořily šance, nám dělalo tradičně největší problém jejich zakončení. V sedmnácté minutě se soupeři podařilo navýšit skóre a osm minut do konce navíc z rohu svůj náskok zvýšil už na dvě branky. I přes zahrávání čtyř trestných rohů, z toho poslední byl dohrávaný po závěrečném hvizdu, se našim chlapcům podařilo tři minuty před koncem už jen snížit na rozdíl jediného gólu.  Vzhledem k tomu, že se hrál naprosto vyrovnaný zápas, je škoda, že se nepodařilo ho dovést alespoň k remíze. Byl by to cenný skalp silného soupeře.

Sestřih ze zápasu:

http://www.youtube.com/watch?v=ccaFNARXqjY

 

ČR – Švýcarsko

Začátek druhého zápasu jsme zvládli o mnoho lépe, než proti Walesu. Od první minuty jsme soupeře téměř nepustili k balónku, dobře jsme kombinovali a dostávali se k možnosti zakončení. Tady ovšem naše snaha o gólový efekt pokulhávala. V patnácté minutě se přesto po hezké akci podařilo Rozhonovi skórovat. Do té doby jsme měli na hokejkách už tři nevydařené trestné rohy, soupeř zahrával jediný. Šest minut po našem gólu, po hrubé chybě naší obrany, kdy se nedokázal dohodnout gólman s obráncem na odehrání lehkého balonku, se stav srovnal na 1:1. Do té doby téměř neviditelní Švýcaři ožili a deset minut před koncem je ještě živou vodou polil Rozhon, který obdržel žlutou kartu, za faul. Do konce poločasu jsme to ovšem byli my, kdo ještě zahrával další dva trestné rohy, opět bez gólu. Do šaten se tedy šlo za nerozhodného stavu.

Druhý poločas jsme začínali s jasným cílem, hrát stejnou hru, jako v tom prvním, jen se vyvarovat zbytečných individuálních chyb a hlavně využívat gólové šance, kterých jsme v prvním dějství měli několik.  Jak jsme začali první poločas my, ten druhý byl jasně v moci soupeře, který nás vyškolil hlavně v lekci produktivity a hladu po gólech. Již během prvních pěti minut jsme se bránili třem trestným rohům. První dva jsme zvládli, ten třetí skončil v naší síti. Po pár minutách další roh proti nám, který Švýcaři neproměnili, ale vynahradili si to v osmé a desáté minutě, kdy jejich skóre narostlo o dvě branky. Dalších dvacet minut se neslo v duchu dobývání naší svatyně, v nepřesných přihrávkách našich hráčů, prohraných osobních soubojích, nedodržováních taktických pokynů a rychlém ubývání sil hráčů v českých dresech. Jednoduše řečeno, vše špatně! Následovalo navíc zbytečné vyloučení Beneše.  Šest minut do konce soupeř dostal možnost střílet penaltu, kterou proměnil, stejně jako tu další, která proti nám byla nařízena 3 minuty poté. Konečný stav 1:6 z našeho pohledu je, vzhledem k výkonu v prvním poločase, krutý.

Sestřih ze zápasu:

http://www.youtube.com/watch?v=fa9hTV0Gvn4

 

ČR – Polsko

Zápas s Polským týmem byl prvním na turnaji, ve kterém jsme neotevřeli skóre. Byli to totiž Poláci, kdo již ve třetí minutě vstřelil branku a dalších pět minut poté z rohu své skóre navýšil. Svůj brankostroj tím ale na první poločas Poláci zastavili i díky tomu, že se hra poté vyrovnala a byli jsme jim naprosto vyrovnaným soupeřem. Do poločasu jsme, stejně jako druhý tým, zahrávali dva trestné rohy - na obou stranách bez efektu. Jinak se hra přelévala ze strany na stranu, všeobecně byla ve znamení neproměňování šancí.

Bohužel druhý poločas opět ukázal, že náš tým je na tom velice bídně po fyzické stránce. Celých 35 minut bylo téměř jako přes kopírák druhé půlce zápasu se Švýcarskem. Soupeř zahrával šest trestných rohů, jeden dokázal využít, další čtyři góly přidali Poláci ze hry a jeden z penalty. Náš tým měl k dispozici rohy čtyři, ale ani jeden z nich soupeřovu branku neohrozil. Pouze třináct minut před koncem z ojedinělé naší akce skóroval Beneš. Konečný stav 1:8 je hlavně obrazem nepřipravenosti po stránce fyzické a absolutní neplnění taktických pokynů, jako v předchozím zápase. Tento výsledek nás odsunul na poslední místo ve skupině bez zisku bodu. V dolním kříži budeme hrát s Itálií a Ukrajinou o udržení v této „B“ kategorii ME.

Sestřih ze zápasu:

http://www.youtube.com/watch?v=V1yt_-B52ZM

 

ČR - Ukrajina

Po třech prohrách v základních kolech a tedy bez zisku bodu se náš tým dostal do „hry o udržení“. Čekaly nás týmy Ukrajiny a Itálie. První na řadě byla Ukrajina. Po dni volna, stráveném prohlídkou Milána a večerním společným průvodem po Cernuscu, byli kluci natěšení na první výhru, což bylo znát už během cesty na zápas, kdy byli v autobuse konečně slyšet. I rozcvička byla mnohem živější, než kterýkoliv zápas předtím.

Začátek zápasu byl v naší režii. První roh měli sice po sedmi minutách Ukrajinci, ovšem tři minuty na to byla proti nim odpískaná penalta, kterou Beneš se štěstím proměnil. Chvíli poté jsme měli možnost trestného rohu my. Jak je již na tomto turnaji smutným zvykem, naprosto bez efektu. Hra byla velice vyrovnaná, soupeř nevynikal takovou technikou, jako naši hráči. Ale co mu chybělo po této stránce, nahrazoval bojovností a lepší fyzičkou. Po dvou svých neproměněných rozích dokázal nakonec šest minut před koncem vyrovnat. Těsně před poločasovým hvizdem ještě Nocar obdržel žlutou kartu za vysokou hůl daleko od naší svatyně. Další žlutá karta z kategorie naprosto zbytečných.

Druhá půle se nesla, stejně jako ta první, ve znamení přelévaní hry od jedné brány k té druhé a vynucených, ale hlavně nevynucených, chyb na obou stranách. Šest minut po začátku se Rozhon dostal do soupeřova kruhu, ze skrumáže těl chytrým dloubákem přehodil vše, co mu stálo v cestě a poslal nás tím do vedení. Pět minut poté přišlo další naše žluté vyloučení, tentokrát to byl Kalvas, kdo si šel odpočinout mimo střídačku. Nejspíš i díky tomu, že nám v obraně chyběl její koordinátor, jsme dostali dvacet minut před koncem vyrovnávací gól, kdy jsme nechali Ukrajincům dokonce dvě možnosti k nebráněnému centru do kruhu. Při tom druhém ho dokázal soupeř v kruhu tečí ukázkově umístit mezi nohy našeho gólmana. Dalších deset minut se hra odehrávala převážně ve středu hřiště. Chvilku po dalším soupeřově nevyužitém rohu, jsme se dostali do dalšího oslabení. Žlutý obdélník viděl zblízka Bárta. I přesto jsme se dostali k zahrávání rohu, ale opět - nevyužito. Naštěstí jsme krátce poté dostali možnost další penalty, kterou, tentokrát vcelku jistě, proměnil Capouch. Kdyby prakticky z protiútoku, po hrubé chybě obrany, soupeř nevyrovnal, mohl být tento gól vítězný. Do konce poločasu se totiž už pouze zahrával jeden trestný roh proti nám, který jsme odvrátili, zápas tak skončil remízou 3:3, z našeho pohledu hodně utrápenou.

Sestřih ze zápasu:

http://www.youtube.com/watch?v=teJ2V2c2FqA

 

ČR – Itálie

Naším posledním představením na turnaji byl zápas proti domácím Italům. Paradoxně i přes všechny předchozí výsledky jsme se ještě výhrou nad nimi mohli dostat na celkové šesté místo. Dopředu musím napsat, že jsme počítali se soupeřovou silnou podporou nejen z publika, ale i od rozhodčích. Publikum tak bouřlivé nebylo a rozhodčí pískali naprostou rovinu.

Hned v první minutě jsme ohrozili soupeřovu branku hezkou akcí po pravé straně, zakončenou už ne tak povedenou střelou. Necelou minutu na to byl pro nás nařízen trestný roh. První na turnaji, který se nám podařilo proměnit a velice rychle tak vstřelit první branku. Úspěšným střelcem byl Beneš. Ani poté náš tlak neustával a šlo několik hezkých centrů do soupeřova kruhu. Kdyby byli útočníci na svých místech, znamenalo by to určitě navýšení skóre na naší straně. Hrozit ale začal i soupeř, naštěstí pro nás bez většího efektu, my jsme byli ti, kdo měl několikrát hodně blízko ke gólu. Patnáct minut před koncem poločasu jsme dostali další možnost trestného rohu, tentokrát ale bez využití - úder nešel do bednění. To jsme mohli napravit pět minut poté, ale nepodařilo se. Italský gólman byl na svém místě. Svůj jediný trestný roh v prvním poločase zahrávali Italové až pět minut před koncem a vyznamenal se při něm tentokrát náš brankář. V prvním poločase oba týmy předváděly hezký útočný hokej, je velká škoda, že se nám nepodařilo z těch mnoha šancí vstřelit víc branek, takhle jsme do šaten odcházeli pouze s jednobrankovým náskokem.

I začátek druhé půle se nesl ve znamení útočné taktiky. Už tři minuty po začátku jsme zahrávali další trestný roh, střela ale branku minula o dva metry. Ani dvě minuty poté zahrávaný další roh branku nepřinesl. V polovině dvanácté minuty se Italové řítili v brejku na naši branku a náš, do té chvíle bezchybně chytající gólman, jim svým špatným vyběhnutím pomohl ke srovnání skóre. Čtyři minuty poté dokonal soupeř svůj obrat, když po dalším brejku střílel opět do prázdné brány. V tu chvíli samozřejmě Italové ožili. Ani my jsme ale nesložili zbraně a v devatenácté minutě se nám podařilo proměnit další trestný roh. Capouch trefil přesně levý spodní roh a srovnal tím na 2:2. A zase jsme to byli my, kdo byl více vidět na hřišti. Dvacátá minuta – trestný roh – střelec Capouch – tyč! To kdyby tam spadlo...náš tlak se zvyšoval, soupeře jsme pouštěli k balónku jen málo. Postupně nám ale začaly docházet síly, najednou chtělo střídat i pět hráčů a na hře to začalo být znát. Pověstný poslední hřebíček do rakve nám Italové zasadili osm minut před koncem, kdy se nám do branky téměř doslova dokutálel balónek, který na ní ani snad nebyl vyslán s úmyslem v ní skončit. Obrana s gólmanem na sebe nevěřícně koukali a nechápali. To asi nikdo. I přes další šance na obou stranách se až do konce zápasu nepodařilo ani jednomu z týmů změnit skóre. Prohra 2:3 nás definitivně poslala na poslední místo na turnaji a za dva roky k hraní v nižší skupině ME.

Sestřih ze zápasu:

http://www.youtube.com/watch?v=nG3n0EbOhck

 

 

Hlavní nedostatky a důvody neúspěchu, což jistě sestup je? Mohlo by se tu teď objevit, že hlavní příčinou pádu je velmi mladý tým, který v Itálii hrál. Další možná „omluva“ by mohlo být i to, že momentálně nejsou silné ročníky, které by byly s to, konkurovat ostatním evropským výběrům. Hodně tvrdě by se dalo napsat i to, že se vybíralo osmnáct jmen z osmi hráčů, kteří se soupeři dokáží držet krok. I když by se to číslo dalo prakticky ještě po odehrání turnaje ponížit. Bohužel.

Ale i kdyby se přihlédlo k výše jmenovanému, stále je tu ta realita, že jsme s každým soupeřem minimálně první poločas hráli vyrovnanou partii. První zápas jsme dokonce odehráli ve velkém tempu celý. Výsledek je tedy vcelku jasný, jako hlavní nedostatek se musí jmenovat, už zmiňovaná, velice špatná fyzička téměř celého týmu. A co všichni hráči znají, když není fyzička, nejdou nejen ruce a nohy, ale nejde ani hlava, takže člověk dělá zbytečné chyby, které by jinak neudělal. Z toho plyne i nedodržování taktických pokynů, což přišlo samozřejmě vždy ve druhém poločase poté, co odešly fyzické síly. S tímhle problémem ale musí hráči pracovat sami a samozřejmě celková příprava by měla být v oddílech. Opět velice reálně, fyzicky na tom z celého týmu bylo dobře asi pět hráčů.

Mimochodem, než jsem se pustil do psaní hodnocení, poprosil jsem hráče o celkové hodnocení turnaje z jejich pohledu. I oni psali jako hlavní příčinu neúspěchu špatnou fyzičku a nedodržování taktiky. Jen škoda, že oni sami s tím nezačali něco dělat dlouho před turnajem, už na prvním srazu jsme je na tenhle nedostatek upozorňovali.

 

Pár postřehů z turnaje:

Velký náš DÍK patří pánům řidičům, kteří nás, mimo své "povinnosti za volantem", celou dobu podporovali a udržovali dobrou náladu, i když na ní zrovna nebylo ani pomyšlení. To se jen tak nevidí.

Další velký DÍK patří realizačnímu týmu. Manažerka se starala o všechny starosti s hotelem, cestou, hřištěm, stravou atd. a "stará známá" Vlaďka pečovala o kluky tak úžasně, že jsme se domů vraceli bez jediného zraněného hráče. Hráčům, když opomeneme výkon na hřišti, děkujeme za to, že se v hotelu, prostorách hokejového areálu a prakticky všude, kde jsme byli, chovali jako lidi a ne jako některé jiné týmy. Neřešil se jediný problém spojený s naší výpravou. Český rozhodčí, Jirka Mack, dostal slušné hodnocení. Nechtěl nám ho ukázat, ale říkal to. Poslední dva dny seděl jako rezerva.

Autobusy kolující od hotelu k hřišti byl jeden velký organizátorský průšvih. Nejen že nejezdily, jak to organizátoři původně zamýšleli, ale hlavně byly placené! Za celý tým za jednu cestu bysme platili sto euro. Vzdálenost byla cca 12km, použití dálnice cestou na hřiště stálo třicet centů. Ještěže jsme měli vlastní autobus.

Náš autobus společně s námi hojně využívali i ostatní týmy a rozhodčí. Co bysme pro ostatní neudělali. Bydleli jsme na hotelu, kde byli ubytováni všichni účastníci turnaje. Hezký hotel, ovšem s velice problematickým přístupem na internet. Připojit na internet se nedalo ani na hřišti a dokonce ani nikde v centru Milána, kde jsme byli ve volném dni, proto jsme nemohli podávat informace online.

Strava po zápase byla řešená přímo na hřišti, kde jsme si za přijatelnou cenu deseti euro dali tříchodové menu, které nám připravovala i sama prezidentka klubu Cernusco. Celkově kolem hřiště a během turnaje panovala mezi organizátory dobrá atmosféra. O organizaci turnaje se očividně staral hlavně sám klub, na jehož hřišti se konal. Jen na jídle si přitom musel přijít na hezké peníze do rozpočtu. Návod jak to dělat u nás?

Na konci volného dne byl pro účastníky připraven program v podobě přijetí u starosty Cernusca a následný pochod ulicemi za doprovodu živé kapely. Ne úplně dobře zorganizované, ale příjemné zpestření.

Naštěstí pro hokej nepanovalo během naší návštěvy moc tropické vedro. Teplákové soupravy ale i tak zůstaly nepoužité. V pizzerii sedmdesát tři metrů od hotelu se platí automatický couvert dvě eura na osobu. Což nám hlavně při první návštěvě trochu zmrazilo pocit z jinak vynikající italské pizzy. I přesto jsme tam byli relativně častými zákazníky. Během celého "zájezdu" jsme měli celkem patnáct taktických porad, třetinu z toho i s videem. Cesta zpět byla asi o tři hodiny kratší. To mi nikdo nevysvětlí. Přijeli jsme všichni živí a zdraví, nikoho jsme neztratili, ani nezapomněli.

Nakonec se samozřejmě nesmí opomenout na velký úspěch, kterého přes špatné umístění týmu dosáhl Martin Capouch. Stal se totiž nejlepším hráčem turnaje a to i přesto, že téměř všechny zápasy odehrál se zdravotní indispozicí.

 

 

Připravili Tomáš Babický & Jakub Krábek

pozemnihokej.cz > Reprezentace > TÝMY > Reprezentace U18 chlapci > Hodnocení ME U18 kluci Milano 2011
Loading...

Reprezentace U18 chlapci

Stránkování

12 3 4 5 6 7 >
 
 
Loading...

Reprezentace U18 chlapci

Stránkování

12 3 4 5 6 7 >
 
 

 

Výsledky
Načítám...
 
Pozvánky
Načítám...