HME Lipsko: Hrdí Češi berou stříbro, HOLKIS team pátý!!!

18.1.2012

Radující se Češi - máme stříbro!!Radující se Češi - máme stříbro!!
Radující se Češi - máme stříbro!!
Trenér Faust při zápase s ESPTrenér Faust při zápase s ESP
Trenér Faust při zápase s ESP
Peřinka nebo Messi? Nešlo poznat...Peřinka nebo Messi? Nešlo poznat...
Peřinka nebo Messi? Nešlo poznat...
Filip Neusser - nejlepší brankař turnajeFilip Neusser - nejlepší brankař turnaje
Filip Neusser - nejlepší brankař turnaje
Radující se kouč FaustRadující se kouč Faust
Radující se kouč Faust
Vyhrocený souboj s RakouskemVyhrocený souboj s Rakouskem
Vyhrocený souboj s Rakouskem
Jahoda střílí při semifinále s RakouskemJahoda střílí při semifinále s Rakouskem
Jahoda střílí při semifinále s Rakouskem
Češky při souboji s NěmeckemČešky při souboji s Německem
Češky při souboji s Německem
Momentka z fináleMomentka z finále
Momentka z finále
Jsmé páté!!Jsmé páté!!
Jsmé páté!!
Štastní koučové po semifinále
Štastní koučové po semifinále
Nejoriginálnější fanoušci jsou z ČR
Nejoriginálnější fanoušci jsou z ČR
Nejlepší fanoušci jsou z ČR
Nejlepší fanoušci jsou z ČR
I v malé hale se fandilo
I v malé hale se fandilo
Extáze po semifinále
Extáze po semifinále

Lipsko - ohlédněte se s námi za významnou stopou, kterou zanechaly české týmy na HME v Lipsku.

Dlouho jsem přemýšlel, jak tento článek pojmout. V hlavě jsem si sumarizoval, co jsem s oběma českými týmy za poslední čtyři dny prožil. Zklamání, radost, naději, … A pak to přišlo. Tenhle šampionát byl v něčem zvláštní. Tím, že obě česká mužstva dokázala splatit své otevřené účty. Svá otevřená zranění.  Své bolavé rány. Revenge, neboli odplata – to je hlavní téma tohoto mistrovství. 

Když se vrátím na úplný začátek, tak je potřeba zmínit se o přípravě na šampionát. Zatímco ženy dvakrát vyjely do Mannheimu a absolvovaly přípravný turnaj v Německu, tak muži se sešli mezi svátky v Plzni a stejně jako jejich kolegyně vyhráli týden před ME klání v Boeblingenu. Odjezd na samotnou vrcholnou akci  tak byl, co se týče ambicí, lehce v mlze. Co však bylo potěšující, že se obě mužstva netajila svou touhou po medaili.

Ženy

Tým pod vedením kouče Fausta chtěl navázat na úspěšné představení na loňském MS, kde obsadil 6.příčku. V cestě za úspěchem jim stála složitá skupina v čele s Německem, Španělskem a Polskem. Jako nováček elitní divize neměl HOLKIS tým pozici vůbec jednoduchou.

V prvním zápase před zhruba 2000 diváky proti Německu nezklamaly. Konečná prohra 5:3 proti největším favoritkám turnaje nebyla špatným výsledkem, nicméně předvedený výkon a dlouho vyrovnaný stav si možná zasloužil lepšího ohodnocení. Zápas se povedl zejména první pětce, která se postarala o všechny naše branky. Do druhého pátečního utkání české hráčky nastupovaly s tím, že chtějí oplatit Polkám prohru z boje o páté místo z MS. Dva rychlé góly hned v počátku však zmrazily jak české naděje na dobrý výsledek, tak i postup ze skupiny. V tomto duelu se dařilo pro změnu druhé formaci, nicméně víc než ke snížení na 2:1 jejich entusiasmus nestačil. Výsledkem bylo otevření hry ke konci utkání a inkasování tří branek po takřka identických situacích. Atmosféra v šatně po zápase se dala krájet. Soupeř, přes kterého měla vést cesta přinejmenším k záchraně v elitní divizi, náš tým přehrál.

V sobotu byly karty jasně rozdány. Teoretická šance na postup do semifinále ještě visela ve vzduchu, nicméně reálně jsme mohli pomýšlet spíše na výhru nad Španělskem, která by se nám započítala do spodní skupiny o udržení. Kdo navštívil v sobotu ráno velkou halu Areny Leipzig, nestačil se divit. Byly to totiž Češky, které proti papírově silnějšímu soupeři, který o den dříve porazil Polsko a jen o branku prohrál s Německem, předváděly aktivní nátlakovou hru a dominovaly na hřišti. Odměnou jim byl mnohokrát potlesk poměrně zajímavě zaplněné haly a dvě branky v prvním poločase. Španělky sice z ojedinělé akce dokázaly snížit, ale hned po změně stran se během pěti minut prosadily Haklová s Bížovou a náskok byl rázem tříbrankový. Němečtí fanoušci i slušná skupinka českých fans s úžasem objevovali, co vše je v možnostech a silách HOLKIS týmu. Záhy však přišlo snížení na 2:4 a Češky jakoby se začaly bát o výhru. S přispěním několika sporných výroků sudích a dlouhé španělské hře se šesti hráči v poli se jim to bohužel podařilo. V napínavé koncovce naše dívky dvakrát inkasovaly, z čehož resultovala smolná remíza 4:4, zaručující pouze boj o záchranu. Díky velkému překvapení, kdy Polky zaskočily domácí Němky, však tento výsledek znamenal první bod do skupiny o setrvání v elitní divizi. Do té jsme šli právě se Španělskem.

Hned v brzkém odpoledni na HOLKIS čekal tradiční soupeř z Rakouska. A s ním i další otevřený účet. Právě souboj s naším jižním sousedem nás v červenci stál postup do ME divize B ve venkovním hokeji. Atmosféra byla před utkáním velmi bojovná, naše dívky však opět zaspaly začátek. Už v první minutě se prosadila Vukovich a český tým musel dotahovat. Měl míček na svých holích, byl aktivnější a bojoval i s opět velmi tendenčně pískající ukrajinskou sudí. Odměna přišla záhy po poločase, kdy se prosadila Haklová. Rakušanky z ojedinělého protiútoku opět odskočily do jednobrankového vedení, které však vymazala z penalty Lenka Brtvová. HOLKIS tým byl za druhý poločas třikrát vyloučen a tak bohužel k otočení výsledku již nedošlo. Samotná remíza náš tým udržela ve hře o záchranu a vzhledem k tomu, že Španělky porazily našeho posledního soupeře z Ukrajiny, bylo jasné, že musíme v neděli zvítězit. Pozápasová nálada byla smíšená – převládaly pocity rozčarování nad výkony rozhodčích, ale na druhé straně i odhodlání do našeho posledního vystoupení.

Neděle. Den rozhodnutí. Před HOLKIS týmem překážka s názvem Ukrajina. Předloňský šampion, kterému šlo také o všechno. Atmosféra v naší šatně ostře kontrastovala s tím, co se dělo vedle. Zatímco české dívky se sepjaly spolu s realizačním týmem do jednoho kruhu a společně vzývaly vlastní síly a odhodlání bylo v jejich tvářích spolu s úsměvem jasně znát, tak na druhé straně strojově chladné ukrajinské mašiny nedaly znát jakoukoli špetku emocí. Až z toho trochu mrazilo. Češky však ve svých hlavách střádaly pirátský plán a odplatu za prohru na MS, která pro náš tým znamenala odsouzení k boji o páté místo. A děly se věci…

Zápas začal pro naše družstvo lépe. Haklová s veteránkou Brtvovou poslaly HOLKIS do vedení. Dvouminutový zkrat českých dívek však znamenal smazání dvoubrankového náskoku a v 25.minutě se začínalo prakticky znovu. Nabitá malá hala, která byla z poloviny zaplněna českými fanoušky sledovala fantastickou podívanou. Naše hráčky měly víc ze hry a byly aktivnější. Odměnou jim byla po krásné teči branka Brtvové a opět vedení. Minutu nato však bylo opět srovnáno. V tu chvíli se k českým fans přidali i němečtí a svorně podporovali HOLKIS tým. Drama vrcholilo. Ve 33.minutě se Brtvová postavila k trestnému rohu a vymetla levý roh ukrajinské branky tak jako za mlada… Za padesát sekund však bylo vyrovnáno, Sadova využila nepozornosti v české obraně. První pětka však za dalších 45 sekund napravila své zaváhání a čiperka Haklová poslala dívky ze srdce Evropy opět do vedení. Do konce zbývalo dlouhých pět minut. Češky však hrály nadále aktivně a tak se hra odehrávala především na polovině soupeře. Minutu před finálním signálem, který přinášel tak vytoužené páté místo, se Ukrajinky rozhodly pro odvolání brankařky. Atmosféra se v hale dala krájet. Kamila Dukátová se postavila k rozehrávce před vlastním kruhem a za přispění myšlenky manažera týmu zrealizovala kulišárnu, na kterou se dlouho nezapomene. Místo riskování přihrávky odvedla míček k mantinelu a driblováním zde zamezovala zisku míče soupeři. Toto trvalo dlouhých 50 sekund. Nervózní soupeř spáchal přestupek a bylo jasno… Skvělí čeští fanoušci tak už jen odpočítali slastných pět sekund a bylo po zápase. Velká radost, úleva a zadostiučinění. Češky zvítězily a odsunuly za svá záda jak Rakušanky, tak i Španělky a Ukrajinky. Poslední dva jmenované týmy, mimo jiné finalisté minulého ME, tak putují do divize B… I to svědčí o tom, jak vyrovnané toto mistrovství bylo.

Samotný zápas přinesl jeden z nejhezčích zážitků, které jsem s pozemním hokejem v mém životě zažil. Takové drama a výkony na obou stranách hřiště? To byla síla – jak shrnula oficiální zpráva o utkání na stránkách ME – „Strhující utkání, které předvedlo mix skvělých ofenzivních dovedností a tvrdě propracované defenzivy. Češky rozhodly díky svému týmovému pojetí a za svou výhru musí poděkovat i skvělým českým fanouškům, kteří je po celou dobu turnaje podporovali. Skvělá reklama na ženský pozemní hokej!“ S tím nemohu nic než souhlasit.

Ženský turnaj nakonec dle předpokladů vyhrály Němky, které si v semifinále poradily s Holandskem a ve finále na penalty s Běloruskem. Přemožitelky HOLKIS týmu ze skupiny Polky, slaví nakonec bronzové medaile po výhře nad Holandskem.

Po turnaji jsme měli krátkou možnost prohodit pár slov s viditelně spokojeným koučem Faustem. „Jsem nadmíru spokojen. Nikoli s tím, že jsme skončili na pátém místě, nicméně tím, jakým způsobem a za jakých okolností se nám to podařilo. V prvních utkáních jsme bojovali s velkou nervozitou, která náš výkon viditelně ovlivňovala. Se Španělskem jsme již začali předvádět to, na co máme. Poslední zápas s Ukrajinou ukázal mimo jiné to, jaký morální potenciál se v tomto týmu nachází. Poděkování patří nejen holkám, ale celému teamu a fanouškům, kteří v hojné míře přicestovali. Pomýšleli jsme sice na medaili, nicméně toto páté místo má pro nás její lesk. Moc nás těši i to, že jsme celé Evropě dokázali, že dokážeme hrát atraktivní hokej, kterým jsme zde mnohé překvapili.“ S trenérem Faustem musíme souhlasit a věříme, že tato zkušenost našemu týmu pomůže i do dalších let.

Muži

A nyní již k třešince s názvem muži. Jak se rodil jejich medailový úspěch? Pojďme krůček po krůčku.

Trenéři Babický s Ludvíkem poskládali nejsilnější možné složení týmu. A ač byl Filip Neusser krátce po porodu své druhé dcery a Tomáš Procházka po návratu z Austrálie, oba bez problémů zapadli do týmu, který tentokrát měl velké „T“. Týmový výkon byl totiž základním stavebním prvkem, který postavil medailový úspěch. Nikdo z hráčů nevybočoval a všichni předvedli nadstandardní výkony.

První duel, který měl v mnohém naznačit. A hned zápas a odplata číslo jedna. Díky Rusům se naši na loňském MS nepodívali do semifinále a podobně vyhrocený zápas se dal čekat i zde. Čeští borci se po počátečním oťukávání dostali díky Kyndlovi do dvoubrankového vedení. Rusové dokázali snížit minutu před poločasem, nicméně Češi druhou půli kontrolovali s přehledem hru a zápas dotáhli do vítězného konce. Druhý páteční zápas opět zavál do hlav našich borců vzpomínky z minulosti. V krku jim ležela prohra ze skupiny pro Anglii opět na již zmiňovaném MS. Trenéři naše hráče připravili přesně na to, co se na hřišti poté dělo. Soustředěný výkon však na výhru nestačil, nicméně i remíza zajišťovala skvělou výchozí pozici do sobotních bojů.

Karty byly jasně rozdány po druhém duelu naší skupiny. Rusové neskutečně prohospodařili vedení 8:1 proti Anglii a po závěrečné remíze 8:8, tak našim hráčům stačila k prvenství ve skupině i remíza. Stejný výsledek by do semifinále posouval i naše soupeře z Holandska a tak z řad českých fanoušků před zápasem zaznívaly konspirační teorie o tom, že by se oba týmy mohly domluvit. To co se dělo v počátku na hřišti jim však nedávalo za pravdu. V prvním poločase byli Holanďané jasně lepší, což se promítlo i do skore, které však jen díky Neusserovi zůstalo 0:1 v náš neprospěch. Po pauze na sebe upozornil neřád Bernátek, který nejprve vyrovnal na 1:1 a po následném dalším odskočení Nizozemců dokonce i na 2:2. Tomu říkám pomoc veterána. Hra se i nadále přelévala ze strany na stranu, nicméně ani jeden z týmů nechtěl udělat chybu. Když zazněl finální hvizd rozhodčích, obě strany se po remízovém výsledku mohly radovat. Češi budou hrát v semifinále proti Rakousku!

Večerní zápas, na který kromě zhruba stovky českých fans zavítaly i členky HOLKIS týmu, aby mohutně podporovaly své kolegy, byl opět krásným infarktovým představením. Češi, pro které to bylo první seznámení s velkou halou a téměř 4000 fanoušky, měli i díky velké podpoře fanoušků smělé plány. Ty jim nenaboural ani rychlý zásah Korpera, který poslal naše sousedy do vedení. Do poločasu totiž dokázal vyrovnat slávistický kapitán Vacek. Když krátce po změně stran zazlobil Bernátek, když prošel přes pět hráčů soupeře jako nůž máslem a následně předložil míč opět Vackovi, český kotel byl v extázi. Další explozi zaznamenal, když 9 minut před koncem uloupil Aleš Peřinka míček na své polovině a ve stylu „pojď sem, kam jdeš“ ala Messi prošel přes všechny bránící soupeře a Panenkovským obloučkem přehodil vyběhnuvšího golmana hostí. Snížení hostů tři minuty před koncem nemohlo nic změnit na postupu našich borců do finále a obrovskou radost všech Čechů v Arena Leipzig. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Mnohými podceňovaný tým je ve finále a má „placku“… I kouč Babický mohl s úsměvem na tváři po duelu poznamenat – „Tak konečně jste něco dokázali, panáčkové!“ A mohl si být vědom toho, že do jeho sbírky medailí z HME přibude další. Krásným unikátem je  v tomto ohledu i druhý brankař českého týmu Pavel Hraba, který se podílel na zisku všech tří historických medailí pro ČR – jak v r.1994 v Bonnu, 1997 v Lievinu  a finálně i této poslední. V sobotu ještě netušil, jakou hodnotu mít bude…

Skvělá parta a vzájemný respekt se dali vycítit i po příjezdu mužů na hotelu. Každý minibus, který přijel, byl odměněn bouřlivým potleskem žen, které se sjednotily v lobby hotelu. Muži na oplátku dodávaly HOLKIS týmu potřebnou kuráž na jejich rozhodující zápas proti Ukrajině. Jak důležité to bylo, jistě víte…

Nedělní finále proti Německu před zhruba 5000 fanoušky v naprosto natřískané hale bylo pro mnoho hráčů dosavadním vrcholem kariery. Češi předvedli velmi dobrý výkon a v mnoha momentech přehrávali domácí borce. Stejně tak se neztratili naši fanoušci. Byli slyšet, vidět i cítit… Právem byli po závěrečném ceremoniálu označeni jako nejlepší zahraniční fanoušci turnaje. V samotném utkání naši borci předvedli mnoho. Bohužel však své šance nedokázali využít a zejména neproměněné trestné rohy je mohou mrzet. Výsledek 0:4 neodpovídal tomu, co se na hřišti dělo, i přes něj však mohou být čeští borci hrdí na svůj výkon jak ve finále, tak na celém mistrovství.

To potvrdil i trenér Ludvík do rozhovoru pro ČT – „Jsme strašně spokojení. Cítili jsme, že náš hokej už takový úspěch po 15 letech potřeboval.

Oběma trenérům a lídrům týmu se povedlo namixovat skvělou atmosféru a spirit – duch týmu. Jak jsem se zmínil výše, tak to, co zdobilo české mužstvo, byl týmový duch. Jeden bojoval za druhého a žádný míč nebyl ztracen. Hráči do toho dali srdíčko a to bylo strašně znát.

Nebylo proto divem, že na tvářích mnohých českých fanoušků se po utkání objevily slzy… Slzy radosti a hrdosti nad tím, co v Lipsku oba české týmy dokázaly. V pořadí národů ČR obsadila za suverénním Německem druhou pozici, kdy až za ní skončily velmoci, jako jsou Holandsko, Španělsko… Bylo krásné vidět lidi, jak radostí pláčou, že mohli být u tak velkého úspěchu. Že ho mohli vidět na vlastní oči.

No řekněte sami, není skvělé být členem malé české pozemkářské rodiny? Dokázat si, že i v těchto podmínkách dokážeme konkurovat nejlepším týmům světa a Evropy? Já věřím, že jste stejně hrdí, jako v tuhle chvíli já. A také věřím tomu, že čím dál více z vás přijede podpořit naše týmy v budoucnu na další turnaje. Je přece krásné být u toho, být toho členem… Češi, do toho!!! 

připravil Jakub Mejzlík

Komentáře

Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
pozemnihokej.cz > Reprezentace > TÝMY > Reprezentace muži > HME Lipsko: Hrdí Češi berou stříbro, HOLKIS team pátý!!!
Loading...

Reprezentace muži

Stránkování

12 3 4 5 6 7 8 9 10 >> >
 
 
Loading...

Reprezentace muži

Stránkování

12 3 4 5 6 7 8 9 10 >> >
 
 

 

Výsledky
Načítám...
 
Pozvánky
Načítám...