Potlesk stále svěžím „starcům“ (nečekaně se změnil ve smutek)

9.11.2010

Říká vám něco jméno Sláva Bouška? Pokud jste mladíci školou povinní, tak vám nemůže nikdo zazlívat údiv, který určitě podobnou zvláštní otázku vyvolá.

Sláva patřil k nejlepším borcům poválečné reprezentace Československa. Nechyběl ani na  Strahově na prvním poválečném mezistátním utkání s Francií, ani v nezapomenutelném utkání na fotbalovém hřišti Slavie na Letné. Tam se uskutečnilo střetnutí s olympijskými vítězi Indy a Sláva přihrál Zdeňkovi Votavovi na vyrovnávací gól. Sám se pak zapsal do pozemkářských dějin gólem, kterým určil konečný výsledek na 2:3. Přispěl k pozoruhodnému úspěchu, který se předtím na OH v Londýně v boji s tehdy neporazitelnými Indy nikomu nepovedl…

Od další podobné záludné otázky raději upustíme. V paměti těch, kteří měli možnost ( a štěstí ) se s ním setkat, zůstává nejen jeho hra, ale i skromné vystupování okořeněné humorem, který k němu nedělitelně patřil. V minulých dnech oslavil Sláva Bouška své devadesátiny.

Připojil se tak pro leckoho nepozorovaně k dalším borcům zachovávajícím svou vitalitu (v neposlední řadě také díky dlouholeté pozemkářské činnosti a aktivnímu přístupu k aktivní všestranné sportovní činnosti).

Nesporně k nim v této souvislosti patří: Vašek Roubík, bývalý reprezentant (nejen v hokeji), ale pozoruhodný i svou funkcionářskou aktivitou na nejvyšších stupních, a to i na  mezinárodním poli. Nedávno přijímal v USA gratulace k jednadevadesátinám.

 „Čudla“ Baloun, pozemkářský virtuos, jehož kousky s míčem  byly i v zahraničí zaslouženým předmětem obdivu, kterému rozmary „lampasáka“ zabránily start v utkání s Indií. Z místa svého pobytu ve Švýcarsku pravidelně dojíždí, nejednou se svým synem nechybí na extralize.   Lituje jen, že za dob jeho slávy neexistovaly pozemkářské „peršany“. S pouhými 88 lety v této po všech stránkách jedinečné trojici nejmladší …

 

Připravil Jan Vaněk


                                                      xxx      

V neděli 7. listopadu 2010 večer se ozval v telefonu tak dobře známý hlas. Čudla mi oznamoval, že je v Praze. Jen tak mimochodem mezi řečí uvedl, že nečekaná průtrž mračen  ho donutila zbytek kopce zdolat sprintem, přesto počínaje čepicí promokl na kůži. Má možná teplotu, s něčím takovým si však umí poradit…

V úterý jeho srdce přestalo bít navždy. V pátek 19. listopadu 2010 se s drahým Čudlou rozloučíme v 10,00 v kostele sv.Michala Archanděla  v Praze 4 – Podolí.

pozemnihokej.cz > ČSPH > Články > Ostatní > Potlesk stále svěžím „starcům“ (nečekaně se změnil ve smutek)
Loading...

Ostatní

Stránkování

12 3 4 5 6 7 8 9 10 >> >
 
 
Loading...

Ostatní

Stránkování

12 3 4 5 6 7 8 9 10 >> >
 
 

 

Výsledky
Načítám...
 
Pozvánky
Načítám...