V ohlédnutí přinášíme shrnutí cesty obou týmů. Co si dovolíme podotknout je fakt, jak důležitá jsou tato mezinárodní srovnání sil. Porovnání s elitními týmy ze zahraničí dokáží jak motivovat do budoucna, tak také ukázat cestu, kterou se osobní rozvoj každého z hráčů a týmu jako celku má ubírat.

Hodnocení turnaje jsme nechali jak na trenérovi, resp. jeho asistentovi, a také na samotných hráčích. Asistent trenéra František Rozhon hodnotil turnaj pozitivně. „Národní tým hrál v teto soupisce spolu vůbec poprvé, proto jsme byli mile překvapeni, že se kluci prezentovali dobrým hokejem s plno šancemi. Každým odehraným zápasem získávali navíc větší sebevědomí a odvahu potřebnou pro dobrý výkon. Kaňkou turnaje bylo přerušení jednoho hracího dne, kdy se Den Boschem prohnal silný déšť a změnil hřiště spíše na bazén než na umělou trávu. Celkově jsme s přípravou spokojeni. Opět se ukázalo, jak jsou tyto zahraniční turnaje důležité pro rozvoj hráčů i tvorbu týmového ducha.“

Své si přidal i kapitán Matyáš Hána, který hodnotil turnaj komplexně. „Ačkoliv výsledek samo o sobě možná nevypadá nijak ohromně, jako tým jsme předvedli hezkou hru která se znatelně zvedala hned od prvního (prohraného) zápasu až po konec turnaje, kde jsme zdolali dost možná nejlepší tým turnaje,“ naráží na celkové šesté místo a dodává. „Tým má určitě velký potenciál ne jenom díky šikovnosti hráčů ale taky úžasné partě kterou máme. Jako kapitánovi se mi tým zatím velmi zamlouvá a jsem zvědaví co spolu dokážeme v budoucnu.“ Zároveň měl možnost porovnat kvalitu mládežnických soutěží v jednotlivých zemích. „Na turnaji jsme hned uviděli znatelný rozdíl mezi kvalitami na které jsme zvyklí my v Česku nebo i ve Švýcarsku, a kvalitami Německé nebo Holandské dorostenecké ligy, nicméně jsme byli schopni díky dobrým výkonům se vyrovnat či dokonce porazit tyto kvalitní holandské nebo německé celky. Myslím si že turnaj přinesl celému týmu mnoho zkušeností, které jsou jakožto součást přípravy na nadcházející mistrovství Evropy velmi důležité,“ dodal kapitán Hána hrající švýcarskou ligu.

Turnaj měl možnost hodnotit i ostřílený šutér Marek Mušinský. „I přes pár nesrovnalostí bych celý tento turnaj zhodnotil rozhodně kladně. Podařilo se nám si lépe sednout ne jen po stránce hokejové, ale i po stránce psychické a každý jsme si udělali lepší představu o tom s kým hrajeme. Určitě je zde ještě mnoho na čem pracovat, ale řekl bych, že tento turnaj byl dalším velmi úspěšným krokem naší cesty na mistrovství Evropy.“ Marek popsal i své úkoly během jednotlivých zápasů. „Co se mé role na turnaji týče, tak já jsem všechny odehrané hry hrál v útoku, kde jsou mé úkoly poněkud jasné. Když se nacházíme v defenzivní pozici, je mým úkolem počkat na správnou chvíli a vyvinout na soupeře co největší tlak rychlým presem a buď se pokusit míček rovnou získat nebo zabránit v určité přihrávce. Když se naopak nacházíme v situaci ofenzivní, je zas na mě, aby se nám podařilo v co největší rychlosti dostat k zakončení, popřípadě v jiných situacích stát na místech, kde jsem schopen na střelu buď nahrát či sám zakončovat.“

Marek se zamyslel i nad kvalitou hry českého týmu z pohledu jednotlivých utkání. „Nejlepším zápasem turnaje byl za mě rozhodně náš druhý zápas proti Hamburku, ve kterém v nás rozhodně panovala určitá nejistota z prvního zápasu, který nebyl úplně zdařený, ale přesto jsme si s tímto velmi technicky zručným a silným soupeřem poradili. To hlavně z důvodu, že byl vidět obrovský posun v celkovém fungování týmu a nám se podařilo i přes úspěšně střelenou branku soupeře zápas otočit v náš prospěch a ukázat, že rozhodně nebudeme lehkým soupeřem. Nejméně podařeným zápasem byl již zmíněný první zápas, kde jsme nikdo moc nevěděli co od sebe čekat a nebyli si úplně schopni vyhovět. Když však vezmeme v potaz, že to nebyl pouze první zápas turnaje, ale celkově tohoto týmu, řekl bych, že je to dost pochopitelné.“

Závěrem dostal Marek složitý úkol porovnat kvalitu hokeje v jednotlivých zemích. „Srovnat hokej, který jsme měli šanci si zahrát na tomto turnaji s hokejem českým je upřímně dost složité, protože ten rozdíl je velký. V čem bych já viděl největší rozdíl je určitě technická zdatnost hráčů a bojovnost. V mnoha případech nám totiž protihráči ukázali, že sebrat jim míček nebude tak lehké a to i ve 2 či 3 lidech. Zároveň se nikdy nevzdali balónů, které jsem třeba já již bral za naprosto ztracené, čímž byli schopni slušně překvapit. Zároveň je skvělé vidět, že i s těmito tými jsme schopni měřit své síly a být jim plnohodnotnými soupeři.“

CZE – HC Heidelberg 2:1
CZE – HC Knole Park 2:0
CZE – The Club an der Alster e.V 5:1
CZE – La Gantoise Hockey Tenis Padel 1:1 (nedohráno)
SF: CZE – HC Den Bosch 0:3
o 3.místo – CZE – Rot-Weiss Koln 0:2 

Turnaj zhodnotila Barbora Čecháková, jedna z asistentek trenéra Capoucha. „Na turnaj jsme odcestovaly zase v trochu jiné sestavě a proto chvíli trvalo, než se tým sehrál. Los nám ale přál a na začátek jsme dostali nejslabšího soupeře. Počáteční nedostatky v souhře holky doháněly velkou bojovností a chutí hrát. Radost ze hry a odhodlanost byla vidět hlavně druhý den, kdy nám kvůli dešti přerušili zápas. Holky se s tím nechtěly smířit a společně s druhým týmem začaly skandovat: „We want play“. Poslední zápas skupiny se neodehrál, ale i tak to holkám stačilo na účast v semifinále. V tom proti nám nastoupil domácí a v turnaji nejlepší tým HC Hertogenbosch. Holanďanky byly technicky i fyzicky lepší, ale holky se nedaly a svoji urputností dokázaly odehrát vyrovnané utkání. V zápase o bronz podaly svůj nejlepší výkon a k výhře jim chyběla jen trocha štěstí. Celkově turnaj hodnotím velice pozitivně. I když je stále na čem pracovat, tak se tým s každým utkáním zlepšoval a od prvního zápasu byl k nepoznání. Doufám, že podobných turnajů bude více, protože každé takové mezinárodní utkání holky posouvá o velký kus dál.“

 

Své si k účasti v Holandsku řekla i kapitánka týmu, Linda Nedvědová. „Na začátku jsme měly štěstí, protože jsme narážely na slabší týmy a mohly jsme se sehrát. Během turnaje jsme se soustředily na naší spolupráci a na dodržování rad, které jsme od trenérů dostaly. V semifinále jsme z domácího týmu měly respekt, což zapůsobilo na naši sebejistotu. Bohužel nás následné neuznání gólu na 1:1 položilo a už jsme se nedokázaly sebrat. V boji o 3. místo jsme na Němky měly a dokonce je i zatlačily, ale neproměňovaly jsme šance. Díky turnaji jsme měly možnost se sehrát a celkově nás to jako tým sblížilo.“

 

Fotogalerii z turnaje v Den Boschi naleznete na stránkách Michala Lupače, stojí určitě za shlédnutí: