Sezóna univerzitního hokeje na Limestone University byla pro Terezu Kopřivovou a Karolínu Bystřickou mimořádně úspěšná. Tým si nejprve zajistil vítězství v konferenčním finále a tím dosáhl historického milníku, když se jako první z Jihoatlantické konference probojoval na prestižní NCAA turnaj. Nejen týmová chemie, ale i individuální výkony, jako například Tereziny klíčové zákroky v rozhodujících nájezdech, hrály zásadní roli v tomto nezapomenutelném tažení. V následujícím rozhovoru obě hráčky sdílejí své dojmy z náročné sezóny, odhalují zákulisí úspěchů i plány do budoucna.

---

Jaký byl váš přístup k semifinálovému zápasu proti Wingate University? Připravovaly jste se na něco specifického?
,,Na semifinálový zápas proti Wingate jsme se připravovaly poměrně intenzivně, protože jsme věděly že Wingate je hodně agresivní a dynamický tým, který je hodně aktivní a běhavý. Příprava nebyla jen fyzická a taktická, ale také mentální. Věděly jsme, že fanoušci Wingate jsou hodně hlučný a agresivní, nám se ale podařilo se soustředit pouze na sebe, na náš cíl a naši hru.“

Finále proti Mount Olive skončilo 1:0 a rozhodovalo se až v nájezdech. Jaké byly vaše pocity během tak napjatého závěru?
,,Musíme říct, že to byl jeden z nejvíce dramatický zápasu, který jsme kdy hrály, už jen to že jsme ve finále dostaly s týmem do prodloužení a potom do rozhodujících nájezdů je hodně psychicky i fyzicky náročné. Byl to opravdu dlouhý zapas, ale myslíme si, že jako tým jsme si dokázaly udržet chladnou hlavu, a to nám hodně pomohlo. To že se nám nepodařilo skórovat v základní hrací době, ani v prodloužení, nás nijak neodradilo, a naopak jsme šly do rozhodujících nájezdů ještě s větším odhodláním.”

Terezo, chytit téměř všechny nájezdy je úžasný výkon. Jak se ti podařilo udržet klid?
,,Tak klidná jsem rozhodně nebyla. Byly to opravdu nervy až do konce, ale vzhledem k tomu že už jsem v minulosti byla v podobných situacích tak jsem se hlavně spoléhala na svoje zkušenosti a také na svůj tým. To že se mému týmu podařilo skórovat hned v prvním pokusu mě neuvěřitelně nakoplo. Když pak přišel závěrečný nájezd o všechno, tak jsem prostě věděla že tohle musím chytit, že prostě přesto vlak nejede. No a až když se mi to povedlo tak až tehdy jsem pocítila klid a neuvěřitelnou radost.“

Jak velkou roli hrála týmová chemie během, tak důležitých zápasů?
,,Obě můžeme říct, že roli to hrálo rozhodující, týmová chemie je strašně důležitá během zápasu ať už je to podpora ze střídačky anebo na hřišti. V průběhu sezóny jsme s týmem prošly jak skvělými, tak špatnými zápasy, a to si myslím že nás hodně sjednotilo. Ta podpora, kterou v týmu máme je neuvěřitelná a v takhle důležitém zápasu to jistě byl rozhodující faktor, který nás udržel při síle v situacích kdy se nám nedařilo proměňovat šance v útočném kruhu.“

Vítězstvím v konferenci jste si zajistily místo na celoamerickém turnaji. Jaké jste měly očekávání před zápasem se Shippensburg University?
,,Shippensburg se už dlouho řádí k jedněm z nejlepších týmu druhé divize, ale tenhle fakt nás vůbec neodradil od toho hrát naši hru. Věděly jsme, že žádný tým není neporazitelný s čím jsme i do toho zápasu šly.“

I přes těsnou prohru 3:2 jste se na turnaji ukázaly ve skvělém světle. Co si z tohoto zápasu odnášíte?
,,Pro nás jako pro nováčky NCAA turnaje určitě jenom dobrá zkušenost do budoucna. Po utkání s týmem z jiné konference jsme mohly čistě vidět, že rozdíl mezi konferencemi pořád je, ale již není tak velký a každý rok jsme blíže a blíže se vyrovnat těm nejlepším týmům z druhé divize. Byly jsme opravdu kousek od toho vyrovnat skóre na 3:3 pár minut před koncem, ale bohužel jsme trefily břevno. I tak si ale myslíme že to byl úžasný zápas a skvělé zakončení sezóny, kdy jsme se jako první Jiho-Atlantický tým dostaly do NCAA turnaje.“

Terezo, tato sezóna byla tvojí poslední na Limestone University. Jaké to bylo uzavřít kariéru v USA takovým úspěchem?
,,Tak samozřejmě tohle přesně bylo to zakončení, o kterým každý sportovec sní. Já byla moc ráda že se mi konečně povedlo konferenci vyhrát, vzhledem k tomu, jak blízko jsem tomu již dvakrát byla. Ne nadarmo se říká do třetice všeho dobrého. Společně s výhrou a získáním prstenu jsem moc hrdá na to že jsem byla součástí týmu, který vytvořil novou historii. Týmu, který se poprvé v historii pozemního hokeje v SAC konferenci a Limestone University dostal na NCAA turnaj.“

Co bude následovat po vašem návratu domů? Máte už plány, jak se budete v hokeji dále angažovat?
,,Po dosti dlouhém uvažování jsem se rozhodla USA ještě neopustit. Rozhodla jsem se si zde udělat MBA titul a zároveň být Graduate Assistant Coach pro univerzitní pozemkářský tým. Zároveň si zde občas zahraji nějaký ten zápas za místní dospělácký klub. Takže moje angažování v hokeji půjde teď tímto směrem. No a když se po této etapě vrátím domů, tak bych se chtěla věnovala hokeji nadále a chtěla bych začít znovu hrát za můj klub HC 1972 Rakovník.“

Karolíno, jaké to bude pokračovat v týmu bez Terezy? Jak důležitou roli hrála v týmu a co ti bude nejvíc chybět?
,,Bohužel v týmu bez Terky pokračovat nebudu, protože sama opouštím tým z osobních důvodů a už se na druhý semestr nebudu vracet do Ameriky. Každopádně Terka v týmu hrála hodně důležitou roli už jenom to, že jako nejstarší má nejvíc zkušeností a myslím si, že pro příští sezónu Terka bude v týmu velmi chybět. Vždy uměla tým stoprocentně podpořit, byla tu pro každou spoluhráčku, byla skvělá kapitánka, a hlavně jako gólman chytala dokonale.“

Karolíno, co pro tebe osobně znamená účast na finále Jihoatlantické konference a následném celoamerickém turnaji?
,,Účast na finále Jihoatlantické konference a následném celoamerickém turnaji pro mě osobně znamená obrovský úspěch a příležitost ukázat, co všechno jsme se jako tým za poslední období naučily. Je to skvělé vyvrcholení veškeré tvrdé práce a úsilí, které jsme vložily do přípravy a celé sezony. Celkově to vnímám jako obrovský krok vpřed pro Limestone.“

Cítily jste podporu od českých fanoušků na dálku? Jaké zprávy vás nejvíc potěšily?
,,Tak největší podpora byla samozřejmě od našich rodin a známých. To asi byly ty zprávy, které nás nejvíce potěšili. Bylo hezké vědět že i navzdory velkému časovému rozdílu se na nás rodiny dívají a sledují zápas. To pro nás hodně znamenalo.“

Jak oslavujete takové úspěchy jako tým? Máte nějaké rituály?
,,Neřekla bych že máme nějaké rituály. Ale rozhodně oslavy proběhly ve velkém stylu a bylo úžasné to zažít. Nejlepší asi bylo, když titul konference o pár dní později vyhrálo i mužské fotbalové družstvo, se kterým jsme pak udělali velkou společnou oslavu. Myslím že můžeme obě říci, že euforie z vítězství přetrvává do dneška.“

Co byste poradily mladým českým hráčkám, které by chtěly jít ve vašich stopách?
,,Rozhodně ať do toho jdou! Je to skvělá zkušenost a rozhodně jde o skvělý zážitek, který si rozhodně užijete. Získáte nové přátele nejen z Ameriky ale i z dalších zemí, poznáte univerzitní život a zahraniční sport. Ta cesta ze začátku samozřejmě není jednoduchá, ale rozhodně stojí za to.“

Pokud byste měly shrnout vaši cestu na konferenční vrchol jednou větou, jak by zněla?
,,Výhra dá týmu sebevědomí, ale prohra je to jediné, co dokáže tým stmelit a připravit na finálové zápasy. Make It Happen.“

 

-KŠ-