Pozemní hokej v České republice roste, proto je ale potřeba více trenérů, kteří budou mít pro trénování vášeň a náklonnost tak, jako hráči ke hraní. Není to vždycky jednoduché, obzvlášť když trenéři zároveň i aktivně hrají. Takový příběh si píše Jan Urbanec, trenér a hráč týmu SK Slavia Praha. Má za svoji hokejovou cestu nasbíraných několik medailí, kterými byl odměněn za hraní a i za trénování.

K pozemnímu hokeji jsem se dostal přes spolužáka, který mě na konci 1. třídy přemluvil od fotbalu. Začal jsem tedy v 7 letech a letos to už bude 20 let co pozemák hraju.

Bavilo mě učit sebe i ostatní nové věci, zároveň byla vždycky sranda si s dětmi zahrát hry, co jsme hráli i my v dětství. S trénováním jsem začal v 16 letech u kategorie U10 chlapci s Petrem Linhartem.

Je obrovský rozdíl trénovat holky a kluky, zároveň i každá kategorie je úplně jiná a je potřeba k ní přistupovat jinak. Nyní trénuji kroužky v 1.-3. třídách, vypomáhám u U8 kluků i holek, dále mám na starost kluky U15, dorostenky a od podzimu mám na starost i ženy B, které nám hrají extraligu. No, není toho málo :). Zároveň ale díky tomu jak je každá kategorie jiná, tak se člověk opravdu nenudí a v každé si najde, co ho baví. Samozřejmě ve většině kategorií nejsem sám, ale mám super kolegy, co mi vypomáhají. Nejde říct, že bych měl nějakou kategorii radši. V mladších kategoriích si více s dětmi hrajeme, ve starších už je to více o hokeji, taktice a dovednostech. To je i důvod, proč to jde vše psychicky zvládnout. Co se týče času, tak k tomu mám ještě svoji práci, naštěstí jsou ale tréninky odpoledne a ve většině případů na sebe navazují, takže se to dá stíhat.

S tím určitě souhlasím. Nejdůležitější je empatie, umět hráčům naslouchat a podle toho odvíjet způsob komunikace. To určitě každý skvělý hráč nemá a je to za mě důležitá součást dobrého vedení týmu.

Určitě se snažím předávat co nejvíce zkušeností, které jsem získal a získávám jako hráč, jedná se primárně o technické a taktické věci. Samozřejmě se ale snažím pomáhat i zkušenostmi ohledně zdraví, jelikož jsem za svoji kariéru bohužel zažil pár možná i zbytečných zranění, kterým se třeba dalo předejít, kdybych měl právě více informací a zkušeností.

Ano, určitě je důležité stále nabírat nové zkušenosti a učit se novým věcem. Samozřejmě je fajn získávat zkušenosti i mimo hokej z ostatních sportů.

Snažím se pravidelně sledovat zahraniční týmy, okoukávat jejich techniky a strategie a pak to předávat svým svěřencům. Bohužel na to už nezbývá tolik času, ale je to součást mého trenérského, ale vlastně i hráčského zájmu.