Výběr dívek a kluků do 16 let se o víkendu 7.-8. června zúčastnil mezinárodního mládežnického turnaje v nizozemském Tilburgu. Turnaj se odehrál na celkem sedmi klubových hřištích a zúčastnilo se ho 16 týmů dívek a 12 týmů kluků z Nizozemska, Belgie, Německa. Českou republiku reprezentovaly dva týmy kluků a jeden tým dívek, složené z hráčů a hráček z celkem 10 klubů. Každý tým odehrál během turnaje sedm utkání po 25 minutách. První den se uskutečnily rozřazovací zápasy, druhý den pak utkání o umístění.

“Na turnaj jsme nominovali 18 dívek a 32 kluků. Kritéria pro nominaci byla stejná pro obě dvě kategorie. Sledovali jsme kondici, orientaci na hřišti, spolupráci a práci pro tým,” uvedla Karolína Kříženecká, hlavní trenérka dívek a kluků do 16 let.

“Turnaj byl velmi náročný, a to nejenom fyzicky. Cesta autobusem trvala 13 hodin, oba dva dny a obě noci nám hodně pršelo a spali jsme ve stanech. O to víc si cením nasazení a odhodlání všech našich reprezentantů,” dodala Karolína, která zároveň jako trenérka vedla jeden klučičí tým.

“Moji kluci hráli první den ve velmi silné skupině, tři z našich soupeřů byli nakonec mezi prvními čtyřmi z celého turnaje. Během těch dvou dnů se vytvořila silná týmová kultura a kluci i s těmi nejlepšími kluby dokázali uhrát velmi dobré výsledky. Oceňuji zejména posun ve spolupráci jednotlivých řad, zefektivnění útočných činností a zapojování nových taktických prvků. V týmu jsem měla několik výrazných osobností s velkým rozvojovým potenciálem.”

Druhý tým kluků vedli Bára Čecháková a Tomáš Tran.

“Vstup do turnaje pro nás byl velkou neznámou. Netušili jsme, jak silné soupeře potkáme. Tým byl složen z hráčů z různých klubů a mnozí z nich se na hřišti potkali vůbec poprvé. Dohodli jsme se, že se soustředíme především na sebe, abychom se během turnaje posouvali dál. Každý z kluků přicházel s jinými hokejovými zkušenostmi, dovednostmi i taktickým myšlením. Přesto dokázali už v prvním zápase všechny rozdíly smazat, a to obrovským nasazením a chutí hrát. Vrchol turnaje přišel symbolicky na závěr, kdy nám turnajový pavouk přisoudil jako soupeře náš druhý chlapecký tým. Oba týmy se vyhecovaly do takové míry, že ze zápasu se stala doslova česká „hokejová radost“ s nerozhodným výsledkem,” zhodnotila svůj tým Bára a dodala, že trenéři budoucí reprezentace U18 to nebudou mít jednoduché, protože máme vyrovnaných 30 kluků s chutí porvat se o místo v týmu.

Trenérkami týmu dívek byly Petra Tomsová a Barbora Pažitková.

“Ze sedmi zápasů mělo šest vyrovnaný průběh. Jediná výraznějsí prohra byla s domácím Tilburgem, který nám nastavil zrcadlo, jak vypadá mládežnický hokej na té nejlepší úrovni,” říká Petra. “Přestože byl turnaj pouze dvoudenní, tak během této krátké doby jsme ale u holek viděly progress, jak po taktické stránce, která je často v českých mládežnických kategoriích opomíjená, tak v herním projevu. Co nás celým turnajem trápilo, byl nedůraz v zakončení, na tom musíme zapracovat.”

Mládežnické kategorie dlouhodobě sleduje kondiční a fyzio trenér Marek Brada:

“Rychlí, technicky výborní soupeři, bez zbytečné taktiky – jejich hra dýchá uvolněností a radostí. Necháváme se inspirovat, adaptujeme se, nebojíme se. V rychlosti nezaostáváme, kombinujeme, občas nás zbrzdí práce s holí, ale jedeme dál.” Marek měl na starosti fyzio péči pro všechny tři týmy. A bylo co řešit – bolavá zápěstí, hamstringy, kotníky, zablokovaná záda…”Často šlo o neřešené potíže, které s hráči putují už měsíce. Tím spíš vidím smysl v osvětě návratových protokolů a systematickém silovém tréninku,” vysvětluje Marek, který má na svazu na starosti i Zdravotní komisi.

Pro všechny mladé hráče byla účast na kvalitním turnaji velmi důležitá a motivující. Zkušenosti z těchto těžkých zápasů ukazují, v jakých oblastech se v této kategorii můžeme srovnávat a kde naopak musíme přidat, ale už mnohem dříve, v kategoriích U12, U14. Jedná se o základní návyky při příjmu míče a práce hráčů bez balonu. Zároveň bylo důležité nasát atmosféru turnaje v nejlepší hokejové zemi, i to je pro české naděje a jejich rozvoj skvělé a nezapomenutelný zážitek.

Trenérský tým: Karolína Kříženecká, Barbora Čecháková, Petra Tomsová, Marek Brada, Barbora Pažitková, Tomáš Tran

Umístění českých týmů: kluci 1 – 8. místo, kluci 2 – 10. místo, dívky 13. místo.

Výsledky z celého turnaje najdete zde: International Kruikentournament 2025   

Plus bonusový příspěvek od Marka Brady:

TILBURG 2025 – turnaj, kde pršelo, hrálo se a tančilo. Turnaj v Tilburgu vlastně začal už brzy ráno v Praze – balením hromady bagáže, fyziovybavení, zásob a nástupem všech účastníků na místo srazu. Vyjíždíme, cestou nabíráme plzeňské naděje a míříme vstříc zážitkům. Všechno klape, autobus šlape, řidiči jsou vtipní, nálada roste.

Po 13 hodinách vjíždíme do Holandska a… začíná pršet. A ne naposled. Holandský déšť totiž umí být vytrvalý a otravný. První výkon na nás čeká ještě před hřištěm – noc ve stanech na zemi. Příležitostné průsaky bereme s noblesou a humorem (většinou), spacáky drží a my taky. Ráno nás vítá slunce, za dvacet minut přichází průtrž. Netušíme, že přesně tahle kombinace nás bude provázet celý víkend. Ale nejsme z cukru.

Zápasy běží jeden za druhým a první den utíká v parádním tempu. Mezitím doplňujeme energii (ano, Holandsko = sendviče), hrajeme, fandíme, vnímáme. Po posledním sobotním zápase večeříme a přichází to, co místní považují za samozřejmou součást hokeje – večerní party. A když party, tak pořádná. Klubhaus? Monumentální. Ozvučení? Apokalyptické. Ve 20:00 to začíná. Mládež tančí, směje se, zpívá. My trenéři zkušeně pozorujeme z povzdálí, trochu nostalgicky vzpomínáme… a možná trochu závidíme. Protože tady prostě pochopili: HOKEJ = ZÁBAVA. A když máte zábavu a hokej na jednom místě, nepotřebujete hledat jinde.

Druhý den ráno to jde trochu ztuha – spaní na zemi a hlučné večerní veselí nejsou ideální kombinace. Ale po chvíli jsme zpět ve hře a postupně se turnajem prokousáváme až k jeho závěru. Poslední zápas? Oba české týmy proti sobě – energie, nasazení, emoce. Skončí to spravedlivou remízou a krásnou tečkou za celým víkendem.

A co si z turnaje odvážíme? Dvě zásadní věci: Inspiraci – sportovní i lidskou. Vidět jiný styl hry, jinou atmosféru, jiný rytmus. Přátelství – znovu navázaná i nově vzniklá. Společně strávený čas mimo hřiště často znamená víc než gól do šibenice. Díky všem, kdo byli u toho. A hlavně – HOKEJ JE ZÁBAVA.

Za trenérský tým Karolína Kříženecká