Náročný úkol i dvě smolné porážky po nájezdech. Mužská reprezentace odehrála kvalifikaci o postup do skupiny A mistrovství Evropy v italském Římě, nakonec chyběl jen krok. „Bylo to bláznivé,” ohlíží se za turnajem brankář Vojtěch Pažitka. „A to mám nájezdy osobně rád.”

Zatímco se ženská reprezentace připravovala na domácí pražský kvalifikační turnaj, muži zamířili za velkou výzvou do Itálie. V Římě na ně jako první soupeř čekalo Portugalsko.

Ostrý zápas přinesl velké drama a vyrovnané skóre 3:3 po základní hrací době. Následovaly nájezdy. „Klíčový zápas v nastaveném systému nám nesedl. Nedokázali jsme ze hry vytěžit víc. Měli jsme dost šancí. Portugalcům naopak padlo do brány vše, co potřebovali. Bylo z nich cítit, že za stavu 3:3 chtějí dotřískat utkání do nájezdů,” smutnil 25letý reprezentační brankář.

Úspěšnější byli o malý kousek soupeři. Ve hře dovedností se prosadili třikrát, Češi pouze dvakrát. „Portugalci byli technicky zdatní, jsou to hračičkové. Bylo pro mě o to těžší je číst. Zároveň jsem se bohužel necítil úplně ve své kůži, už ke konci zápasu jsem byl vyflusaný. Ale pořád jsem věřil, že můžu týmu něco dát a opřít se o zkušenosti, které s nájezdy mám,“ popisovala opora národního týmu. „Mrzí mě to, beru to trochu jako svoje zklamání. Stačil jeden zákrok navíc a tým by se od toho odrazil. Nevyčítám si to, někdy nejde udělat nic, jen se z toho poučit.“

Postup do semifinále slavilo také Skotsko, domácí Itálie a Chorvatsko. V prvním utkání o konečné umístění už si ale muži počínali dominantně, Ukrajinu rozstříleli 7:2 a program je poslal na Švýcarsko. „Když se za tím člověk ohlédne, v přípravných zápasech i na kvalifikaci jsme ani jednou neprohráli po základní hrací době. Kdyby mi tohle někdo řekl před akcí, očekával bych úspěšný turnaj,“ mrzelo Pažitku.

Přišlo na řadu opět vyrovnané skóre a opět nájezdy. Prohra 2:3 (3:4 na nájezdy) nakonec znamenala konečnou šestou příčku. Tentokrát zaujal místo mezi tyčemi Jiří Červený. „Osobně mám nájezdy rád, i když se nám tentokrát nevydařily. Je to hra psychiky. Jakmile má gólman nebo hráč špatně nastavenou hlavu, nedopadne to dobře. Skill s psychikou úzce souvisí,” mínil Pažitka.

Prvenství si nakonec po výhře 3:1 ve finále zajistilo Skotsko, druhá skončila Itálie a souboj o třetí místo Chorvatsko – Portugalsko vyzněl 3:2 pro celek od Jaderského moře.

A celkové hodnocení? „Asi nám na turnaji chybělo to, co nám chybí dlouhodobě, jakási větší zarputilost. Schopnost jít si za výsledkem, ať se děje, co se děje. I když se zápas nevyvíjí podle našich představ a soupeř kouše, nezbláznit se z toho a jít si dál za cílem. Nezklopit hlavy po každém gólu a věřit tomu, že to zlomíme. Jde spíš o dlouhodobý mindset, který nám podle mě chybí,” komentoval upřímně. „Na zápas až moc reagujeme, necháme se tím strhnout, což je voda na mlýn soupeře. Chybělo nám možná také trochu víc tréninku pospolu, možná pár kvalitnějších soupeřů v přípravě. Ale myslím, že tam na tom hřišti bychom to mohli urvat tím, co jsem říkal. Větší zarputilostí.“

Čtvrtek 9. července
Zápas 1: Švýcarsko – Chorvatsko 2:3
Zápas 2: Skotsko – Turecko 6:1
Zápas 3: Česko – Portugalsko 3:3 (2:3 SO)
Zápas 4: Itálie – Ukrajina 6:2

Pátek 10. července
Zápas 5 (semifinále 1): Skotsko – Chorvatsko 6:4
Zápas 6 (semifinále 2): Portugalsko – Itálie 2:5

Sobota 11. července
Zápas 7 (o 5.-8. místo): Turecko – Švýcarsko 0:7
Zápas 8 (o 5.-8. místo): Česko – Ukrajina 7:2

Neděle 12. července
Zápas 9 (o 7.-8. místo): Turecko – Ukrajina 3:3 (4:2 SO)
Zápas 10 (o 5.-6. místo): Švýcarsko – Česko 2:2 (4:3 SO)
Zápas 11: zápas o 3. místo: Chorvatsko – Portugalsko 3:2
Zápas 12: finále: Skotsko – Itálie 3:1

Autor fotografií: Michal Lupač