Hokejem se rozhodně dají plnit sny. O tom, že nejen ty sportovní, nás přesvědčuje příběh Terezy Kopřivové, která v září začala již třetí rok za oceánem.

„Už asi od čtrnácti let jsem snila o tom, že se na delší čas do Ameriky podívám, ale nikdy mě předtím nenapadlo že bych tam mohla studovat,“ vzpomíná Tereza. „Tento nápad přišel asi půl roku před maturitou, kdy jsem se díky Veronice Novákové dozvěděla o této možnosti – studovat a zároveň tam i hrát pozemní hokej. Od toho momentu jsem se snažila udělat vše pro to, aby se tento můj další životná krok splnil.“

„Pro mě to byla velmi náročná cesta, jelikož jsem celý svůj přijímací proces začala zrovna v období, kdy začal COVID. V tu dobu nikdo nevěděl, co se bude dít ani v Česku, ani v Americe. Univerzity, které o mě měly zájem, a na které jsem velmi chtěla jít, mi nedokázaly říct, jaká bude pro ně situace v další sezóně, a tak na delší dobu vše zůstalo na mrtvém bodě. Pak se ale ozval Limestone a ten mi dokázal nabídnout přesně to, co jsem hledala. Zároveň celý proces byl pro mě a mou rodinu hodně finančně náročný, jelikož agentura, která nabízí pomoc při hledání univerzity, není vůbec levná.“

„Hokej mi v tom hodně pomohl, jelikož díky němu a tomu, že jsem zaujala trenérky v Limestonu, jsem dostala neuvěřitelnou nabídku plného sportovního stipendia. Školu pak ani nezajímaly výsledky anglických testů a přijali mě. Takže hokej v tomto ohledu pro mě sehrál velmi podstatnou roli. Před odletem jsem ještě uspořádala sbírku, která mi pomohla do začátku v Americe s poplatky jako je pojištění, které je zde opravdu hodně drahé. Díky mému okolí a spoustě dobrých lidí se mi povedlo vybrat slušnou částku, za to jsem jim velmi vděčná.“

„Upřímně jsem ani žádná očekávání neměla, nechtěla jsem si vysnít něco, co by se pak nesplnilo. Doslova se mi během jednoho dne v letadle změnil celý život, a i když už jsem tu tři roky, tak mám to štěstí, že tu stále mohu objevovat nové věci a zažívat skvělé věci.“

„Život v Americe je velice odlišný, hlavně tady na univerzitě. Celkově lidé jsou odlišní a systém zde je i jinak nastavený. Rozhodně je tu vše větší a vše se děje hrozně rychle. Studium bych řekla, že mi jde dobře, a obor Sport Business, který jsem si vybrala, mě velice baví a již jsem se tu mnohé naučila. Je tu trochu jiný školní systém než na českých vysokých školách, ale já osobně musím říct, že mi ten americký vyhovuje o dost více. Zároveň je skvělé, že škola a sport tu fungují paralelně, a já se tam mohu bez problému soustředit na oboje.“

„Tým je neuvěřitelný, a i když se každý rok nějak změní, tak je to tady pro mě jako moje druhá rodina. Máme dost zahraničních hráček, jako třeba z Holandska, Argentiny, Jižní Afriky, Chile nebo tu byly i hráčky z Anglie. Tahle rozmanitost týmu je skvělá jak na hřišti, tak mimo něj. S holkama si rozumím skvěle, i když je mezi námi jistý věkový rozdíl, a někdy máme i jiné zájmy, tak jako tým vycházíme skvěle. Hlavní faktor asi je, že se opravdu vidíme každý den, a trávíme spolu hodně času.“

„Hraje se zde v divizních soutěžích, které jsou rozděleny do několika konferencí. Ty jsou určeny podle toho, kde se univerzita nachází. Limestone například hraje South Atlantic Conference. Všechny konference a divize pak spadají pod jednu velkou národní sportovní asociaci – NCAA. Jinak se tu ale klasicky hraje základní skupina a poté play-off. Rozdíl oproti Česku je tady ten, že i když hrajete klasický zápas v regulérní skupině, nikoliv v play-off, tak je nemožné, aby tady zápas skončil remízou. Po hlavní hrací době se zde hraje prodloužení, které se hraje na dvakrát deset minut. Když v tomto nastaveném čase padne gól, hra končí, když nepadne gól tak se přechází k nájezdům.“

„Chytání zde je o dost jiné. Styl hry se tady také dost liší, není tak technický, ale spíše fyzický. A upřímně jsem potřebovala ze začátku dost času na to si na tuto hru zvyknout. Nebudu ale lhát, že někdy mi opravdu nechybí český hokej a styl, který znám z domova. Hlavně mi ale tady chybí halový hokej, zde se totiž hraje jen venkovní, a to jen na podzim. Také kvalita hřišť tady není tak dobrá jako znám z Česka. Mnoho hřišť je totiž situováno na více sportů jako například americký fotbal, fotbal a lakros.“

„Můj prozatím tady největší úspěch jsou pravděpodobně dvě hlavní ocenění. Jedním je MVP Limestone Univerzity Field Hockey, které se uděluje jednou ročně na mé univerzitě jednomu hráči z celého hokejového týmu. Druhá cena je pak Defensive Player of the year, což je cena, kterou může získat jak hráč, tak brankář, a uděluje se po odehrané sezóně. Toto ocenění jsem získala po své první sezóně, čímž jsem se stala prvním Freshmanem (prvákem) v historii týmu, který toto ocenění dostal. Tyto ceny pro mě hodně znamenají a dávají mi velkou motivaci do budoucna. Rozhodně bych chtěla dosáhnout titulu Šampion sezóny. Již dvakrát jsme s týmem byly velmi blízko k výhře, ale vždy nám to uteklo o vlásek. Tento rok bych ale tuto smůlu chtěla překonat a konečně s týmem vyhrát.“

„Jsem rozhodně ráda, že jsem do toho šla! Je to neuvěřitelná zkušenost, která se vám může naskytnou jen jednou za život. Netvrdím, že je to lehké, občas je opravdu těžké být tak daleko od rodiny a všeho co znáte, ale i tak to vše tady za to rozhodně stojí. A kdyby tato nabídka přišla znovu, já bych ji rozhodně přijala. Někdy tady totiž nejde o tu úroveň hokeje, ale hlavně o to že zažijete, jak to tu funguje, najdete si nové přátele nejen z Ameriky, poznáte jinou kulturu a zároveň si to tu, samozřejmě, pořádně užijete. Tuto zkušenost bych doporučila každému.“

-ave-