Na podzim roku 2019 se Jakub Mejzlík – náš přední český rozhodčí v halovém i pozemním hokeji dozvěděl, že si zapíská na letních Olympijských hrách v roce 2020. O pár měsíců později je vše jinak a díky šířící se pandemii koronaviru byly hry odloženy o jeden rok. Tato nestandardní situace se dotýká všech, nejen kvalifikovaných hráčů, ale i rozhodčích či organizačních pracovníků. Zeptali jsme se proto Jakuba, co to znamená přímo pro něj a jeho přípravu.

Jaké byly tvé první pocity, když ses dozvěděl o přesunutí Olympijských her na rok 2021?

„Byla to ve své podstatě úleva. Každý normální člověk, který sledoval aktuální situaci ve světě, tak si uvědomoval, že doba není standardní. Já jsem od vypuknutí krize říkal, že pokud se OH přesunou, tak se bude muset jednat o zásadní celosvětový problém, který bude převyšovat sportovní sféru. To nastalo už několik týdnů před rozhodnutím MOV (Mezinárodní olympijský výbor) o přesunutí, takže to bylo jen logické vyústění koronavirové pandemie. Ulevilo se určitě nejen mně, ale i všem sportovcům, protože nejhorší na tom všem byla ta nejistota.“

Kde jsi tuto informaci zaznamenal jako první?

„Ta oficiální informace se ke mně dostala pár hodin před tím, než vše vyšlo na českých serverech. Jsme napříč světem spojeni jak s ostatními rozhodčími, tak i oficiály přes skupiny na sociálních sítích, takže novinky, a zejména z Asie, se šíří rychle… Musím říct, že v té finální fázi to bylo spíše o tom, kdy to rozhodnutí přijde, nikoli zda přijde…“

Řešili jste mezi sebou i ten počátek, kdy se postoj MOV s odkladem nebo zrušením, zdál neotřesitelný?

„Samozřejmě jsme se snažili rozhazovat sítě, kde se dalo. Původně byly opravdu informace z oficiálních kruhů takové, že OH zůstanou v původním termínu. Mluvil jsem se Satoshi Kondou, který má pozemní hokej přímo v Tokiu na starosti, a ten byl přesvědčen o tom, že to organizačně zvládnou. Pak se ale pandemie přesunula do Evropy a USA a začalo být jasné, že s tím MOV bude muset něco udělat.“

Jak s tebou komunikuje FIH (Mezinárodní hokejová federace)?

„Tak v tuto chvíli má světová federace zřejmě svých „problémů“ dost a s námi nikdo moc oficiální cestou nekomunikuje. Čekalo se na vyjádření MOV, zda náhodou nezmění kvalifikační kritéria, ale ta velmi logicky zůstala stejná. Tudíž kdo se již kvalifikoval, tak má právo na hrách být, a ve hře budou pouze zbylá místa, kde se nestačily dohrát nebo odzávodit kvalifikace.“

A jak je to s vámi – rozhodčími, platí nominace i pro tebe na rok 2021?

„Ano, nedávno jsme dostali potvrzení, že nominace platí nejen pro týmy, které si právo účasti na OH vybojovaly v kvalifikaci, ale také pro nás – rozhodčí. Jsem samozřejmě moc rád. Ač se to dalo trochu předpokládat, tak dokud to člověk neměl potvrzené oficiálně, tak v něm trochu hlodala nejistota.“

Můžeš nám dát pohled do zákulisí? Co si myslíš, že se odehrávalo při změně termínu?

„Jak už jsem nastínil výše, organizační výbor se snažil spolu s MOV udržet co nejdéle termín letošního konání Olympijských her. Přece jen přesunutí nebo dokonce zrušení by byl bezprecedentní krok, který zde byl v historii pouze při světové válce. Bylo opravdu mnoho faktorů, které byly proti přesunutí her – např. celá olympijská vesnice je již prodaná rodinám (pozn. red. po skončení her se nově postavené byty v olympijské vesnici již prodaly zájemcům z Japonska), všichni se měli stěhovat v září letošního roku. Teď se s nimi bude dost složitě vyjednávat o odsunutí na rok 2021 a nechtěl bych být v kůži organizátorů, kteří to vše budou muset osobně řešit. Stejně tak měl rok 2021 již pevně stanovený kalendář sportovních akcí, který se bude muset totálně překopat. Ve finále o novém termínu s největší pravděpodobností rozhodlo zásadní slovo NBC, která má zakoupená televizní práva (a tím je i největším sponzorem her) a nechtěla, aby hry kolidovaly v jarním termínu, o kterém se velmi reálně uvažovalo, s vrcholícími profesionálními soutěžemi v USA. I když kdo ví, jak to bude na jaře příštího roku v USA vypadat…“

Co pro tebe změna termínu v praxi znamená?

„Pro mě to v tuto chvíli znamená, že se můj sen neruší, ale jen o rok odkládá. Takže je víc času na komplexní přípravu, i když i ta je teď poměrně dost přiškrcená. Samozřejmě také více času na rodinu, Jonáš (můj syn) začíná pobíhat po bytě jak Usain Bolt, takže poměrně dost energie míří v tuhle chvíli i tímto směrem. Kdybych to měl shrnout, tak jsem v podstatě jen překopal tréninkový plán, zpestřil ho a až se život vrátí do normálnějších obrátek, tak ho budu mít možnost doladit s trenérem a fyzioterapeutem.“

Zmínil ses o tréninku, přípravě i fyzioterapii…Jak to šlo skloubit v posledních měsících? Jak probíhala tvoje příprava?

„Do pandemie podle plánu. Musím říct, že díky Kubovi Novákovi (fyzioterapeutovi) se mi sportovní život po operaci vrátil do „normálu“ relativně rychle. Kuba se snažil netlačit na pilu a nehonit termíny, a to přineslo zřejmě své ovoce. V kombinaci s tréninky u Dana Hejreta (kondiční trenér) na Olympu, to byla ideálně namíchaná kombinace. U Dana jsme v posilovně pracovali na síle, s Kubou v CPM (Centrum pohybové medicíny) pak na technice a správnosti pohybů v návaznosti na zatěžované partie a sám jsem pak pracoval na kardiu. Výsledkem toho byla i možnost pískat v únoru halovou Final 4 u nás nebo Pro League v Argentině.“

Kolena tedy po operaci drží a vše funguje bez problémů?

„No, tak stoprocentní to ještě není. Kolena se zejména po těžších trénincích ozývají. Ale to je asi vcelku logické. Na začátku března jsem si nechal implementovat do operovaného kolena u doktora Freie zázračnou injekci, tak snad zabere a bolesti budou postupně odeznívat. U mě je to spojené poměrně dost i s váhou, takže pracuji samozřejmě i na tom. Od operace jsem sundal šest kilo, takže teď jde o to jen tento trend udržet.“

…což je předpokládám v téhle době karantény relativně dost složité, že?

„Tak určitě… Každopádně mi chybí tréninky na Olympu, to zdravé hecování, které vás posouvá, to má člověk možností jen při tréninku ve skupině… Nicméně snažím se hledat cesty, jak trénink i v okleštěných možnostech neošidit. Konečně mi dorazila z USA skvělá tréninková pomůcka, se kterou mám možnost pracovat na rychlosti reakcí, periferním vidění, koncentraci a je příjemným zpestřením klasického workoutu. Nicméně už se těším, až ji budu moci využít pod dohledem Dana, protože ten mi pomohl v minulých měsících objevit v těle svaly, o kterých jsem posledních 15 let nevěděl, že je mám.“

Takže žádná špatná nálada, deprese z nedostatku pohybu?

„To určitě ne. Mám možnost trénovat, pracovat a když dorazím domů, tak tam mě čeká další energetická bomba – Jonáš. Snažím se ulevit přítelkyni, jak to jen jde, protože hlídat toho našeho malého lumpa celý den není nic jednoduchého. Ale to asi ví každý rodič malého dítěte, které se zrovna naučilo chodit. Navíc se snažím spojit příjemné s užitečným a ve volných chvílích něco uvařit jak Jonášovi, tak nám. Je to parádní relax. Ostatně to bych doporučil každému v téhle době – najít si něco, co vás bude i doma bavit. Abychom tuhle složitější dobu přečkali nejen ve fyzickém, ale také psychickém zdraví.“

Souhlasím, to je určitě důležité do doby, než se budeme moci vrátit k normálnímu životu a samozřejmě i tomu sportovnímu. Máš představu, kdy to bude?

„Osobně si myslím, že organizované soutěže na jaře už nebudou. Sám Český svaz pozemního hokeje vyčkává, co řekne Vláda po Velikonocích, dle toho se bude rozhodovat u nás, v České republice. Ale veškeré venkovní poháry byly zrušeny, kromě EHL. Pro League je oficiálně odsunutá, ale je dost dobře možné, že zápasy budou buď odloženy na prázdninové termíny nebo úplně zrušeny. Bylo by tak fajn, kdyby vláda uvolnila, co nejdříve to bude situace dovolovat, venkovní sportoviště a my všichni měli možnost alespoň trénovat. Takže pokud se na konci srpna začne se soutěžemi, bude to fajn. A já samozřejmě věřím, že kromě hráčů všech věkových kategorií, kteří vyběhnou na hřiště, tam budu mít možnost vidět i nové rozhodčí, kteří si stejně jako já, budou mít možnost splnit v budoucnu ten největší sen – podívat se na OH! Protože čím dříve začnou, tím větší šance tu je…“

Pokud by vás zajímalo více, můžete si přečíst první rozhovor s Jakubem zde, či se podívat na reportáž v našem televizním magazínu Hokej na zemi. Nebo se podívejte na rozhovor s Kubou, který vedl Jaromír Bosák v pořadu Ušák.

Pokud máte rádi hokej, chcete pomoci českému hokejovému prostředí a hledáte drobný přivýdělek, tak pozice rozhodčího je pro vás ta pravá. Už po jednom roce pískání české ligy se můžete dostat na mezinárodní turnaj a tím získat spoustu zkušeností nejen z hokejového prostředí, ale i se podívat do zahraničí, procvičit cizí jazyk a potkat se s velmi zajímavými lidmi. Pokud by vás kariéra rozhodčího zajímala blíže, napište předsedovi komise rozhodčích Tomášovi Holkovi na email tomas.holek@pozemníhokej.cz.

Lenka Jeřábková