V Indii začíná mistrovství světa a bude na něm i vůbec poprvé v historii česká stopa! Po hřišti bude, kromě perfektně připravených týmů, běhat i Jakub Mejzlík v roli rozhodčího. Jak se připravoval, jaké jsou jeho očekávání a jak velký úspěch to vlastně je? To vše zodpoví v rozhovoru.

Kubo, jak velký úspěch to pro tebe je? Bylo těžké, dostat se až sem?

Mistrovství světa je, možná po olympijských hrách, nejvýznamnější hokejovou akcí vůbec. Dostalo se sem jen 18 rozhodčích z celého světa, 7 nejlepších z Evropy. Jsem nesmírně rád, že mám šanci a čest se sem podívat. Je to do nějaké míry odměna za dlouhodobou práci. Vážím si toho ještě víc vzhledem k tomu, že jsem z menší hokejové země, kdy je vždy těžší prorazit do „velkého“ hokeje. Zároveň to vnímám jako velkou motivaci pro ostatní rozhodčí, hlavně ty z Česka, protože vidí, že to jde, ačkoliv úsilí a obětování za tím je opravdu hodně.

Kde se vůbec tato akce odehrává?

Hraje se ve městech Bhuvanešvár a Rourkela. A upřímně, myslím si, že lépe se vybrat nedalo. Už teď je beznadějně vyprodáno a atmosféra bude na šestnácti a dvacetitisícových stadiónech naprosto neuvěřitelná. Já osobně jsem teď v Rourkele, ale rád bych se jel podívat i do druhého města, protože tam se budou hrát vyřazovací zápasy. Nicméně všichni rozhodčí jsou tu velmi kvalitní a každý může pískat cokoliv. Každý zápas bude mít svou váhu, a i kdybych měl pískat zápas o patnácté místo, bude to skvělé.

Jaká byla tvoje příprava?

Přípravu jsem měl poměrně ztíženou. Běžně se připravuji na podobné akce 3 až 4 měsíce, to mi ale teď překazilo nejprve zranění na EHL v Hamburku, kdy jsem si vyhodil rameno, a poté jsem na mistrovství Evropy, opět v Hamburku, dostal předposlední den míčkem do nohy a opět mi to překazilo plány. Alespoň posledních 14 dní jsem se ale mohl začít dostávat do kondice. Je však jasné, že to není ideální. Co se týče herní přípravy, je to ještě horší, můj poslední venkovní zápas byly čtyři minuty v Hamburku, než jsem se zranil. To navíc bylo na začátku října a od té doby jen utkání v hale. Budu se snažit, dostat ze sebe maximum, doufám, že mě tohle nebude brzdit. Ale rozhodně se nechci na něco vymlouvat. Je to tak, jak to je a pokud chci být nejlepší na světě, tak se musím vypořádat i s tímhle.

Jaké máš zatím pocity z akce?

Atmosféra je tu už teď úžasná a přál bych si, aby ji mohli zažívat další lidé z tak hokejově malých zemí, jako je ta naše. A i když to může znít trochu jako klišé, platí tu, že kdo to nezažil, nepochopí. Kvůli takovýmhle akcím a momentům to všichni děláme, kvůli tomuhle na sobě stojí makat. Jak jsem již říkal, ohromně si toho vážím. Všechno bych to chtěl překlopit do budoucna a pomoct všem rozhodčím, hlavně tedy těm z Česka. Nechci se koukat do minulosti, ale spíše dopředu.

Jsi z toho nervózní?

Naštěstí ne. Mám to štěstí, že mám za sebou hodně turnajů a tak jsem si na tohle už tak trochu zvykl. Možná budu cítit lehkou nervozitu před prvním zápasem, protože ta pauza bez venkovního hokeje je skutečně dlouhá a přechod nebývá lehký, ale musím si poradit. Na hřišti není čas být z něčeho nervózní.

Na co se nejvíc těšíš?

Samozřejmě na hokej. Je to skvělé, pískat takovéhle zápasy, kdy jde vždy o hodně. Atmosféra bude legendární. Asi se budu hodně opakovat, ale tohle je to, proč to já a všichni ostatní děláme. Protože pískání před tribunami s 21 000 diváky je jednoduše super.

Jaké zápasy budeš pískat?

Začínám v pátek zápasem dne mezi domácí Indií a Španělskem. Čeká se velká show, ohňostroje před zápasem, narvaný stadion. Co se týče dalších zápasů, tak ještě nevíme. Doufám ale, že to budou alespoň tří zápasy, splnil bych si tím další milník. Mám teď totiž 97 mezinárodních reprezentačních zápasů a odbýt si stovku tady by bylo neskutečný. Navíc bych mohl dostat zlatou píšťalku, což je pro rozhodčí velmi prestižní ocenění (odpískaných 100 mezinárodních utkání seniorských reprezentací na ofic.akcích – pozn.red.). Nicméně nechci předbíhat. Až to přijde, tak to přijde.

Máš nějaký plán před začátkem mistrovství?

Plán mám před každým turnajem. Odvíjí se to ale zápas od zápasu. Hlavně ten první bych chtěl mít, stejně jako třeba na olympiádě, co nejlepší a od něho se odrazit. Nicméně před každým utkáním máme k dispozici videa zápasů všech týmů, tam se koukám například na to, kdo a jak střílí rohy, jestli mají týmy rády vysoké puše, snažím se ale i vytušit, jak se bude hrát a tomu se přizpůsobí moje taktika. Připravujeme se i na jednotlivé hráče, abychom věděli, s kým a jak komunikovat. To pomůže celkově zápas zvládnout a, i když to tak nemusí vypadat, je to nesmírně důležité. Prostě příprava nás rozhodčích je velmi podobná té, kterou mají týmy a hráči. Cíl je totiž stejný – podat co nejlepší výkon.

Jaká si myslíš, že bude forma týmů, navíc uprostřed sezóny?

Z toho, co jsem zatím měl možnost vidět, si myslím, že bude velmi dobrá. Prakticky všechny se dlouhodobě právě na tuhle akci připravovaly a přijely, jak se říká, v plný palbě. Je nezvyklé, že se hraje v polovině sezóny, například fyzička hráčů by ale tak měla být na vrcholu. Já osobně se těším na Nizozemce, ti přijeli s mladými hráči, novými trenéry a budou pravděpodobně hrát velmi fyzický a rychlý hokej. Naproti tomu Belgie přijela s papírově nejstarším týmem, velmi podobným tomu z olympijských her i co se trenérského štábu týče. Nicméně šlape jim to skvěle a fyzicky jsou stále na vrcholu. Nestačím se často divit tomu, jaké datum mají někteří z nich napsané v pase. Podobné je to i u mě, jen to tělo mě občas už zrazuje (směje se). Těším se i na Indii, kterou poženou diváci vpřed. Těžko říct, jestli to bude pro ně motivační, nebo spíše naopak svazující.

Jaké je v Rourkele bydlení?

Všechny týmy a oficiálové bydlí spolu, hodně to připomíná takovou olympijskou vesnici. Všechno to vyrostlo na okraji města vedle stadionu, kde se bude hrát. To je velký rozdíl oproti druhému dějišti, kde je vše v centru města. Také tu máme k dispozici třeba bazén, dvě hřiště a velkou jídelnu. Tam máme naštěstí velký výběr i evropské kuchyně, ale samozřejmě převládá ta asijská.

Hodně štěstí, Kubo, ať se ti na hřišti daří! Doufejme, že budeš naše barvy hájit třeba i ve finále.

-ave-